Maskování

Informace zde uvedené nepředstavují zdravotní poradenství nebo nejsou poskytovány lékaři a nelze je za takové považovat nebo se na ně spoléhat.

Pokud se zajímáte o neurodiverzitu (přístup, který shledává rozmanitost v lidské kognici a chování jako přirozenou součást biologie lidstva), tak jste se setkali s výrazem maskování. V tomhle článku se podíváme na to, co to je, jak to neurodivergentního (především lidé s ADHD a PAS) člověka může ovlivňovat a jak to může souviset s breathwork.

V neurodivergentní komunitě se často zaměňují slova "maskování" a "kamufláž" nebo se používají jako synonyma. Klinický výzkum z posledních let považuje kamufláž za zastřešující pojem, pod který spadají 3 strategie: maskování, kompenzace a asimilace. Kamufláž je jev, kdy člověk se snaží minimalizovat viditelné neurodivergetní rysy v sociálních interakcích, ať už vědomě nebo nevědomě. Je potřeba si uvědomit, že kamufláž do určité používají všichni lidé, protože z evolučního hlediska zapadnout znamená přežít. Ale u neurodivergetních lidí jsou strategie kamufláže daleko výraznější a mění identitu člověka do mnohem větší hloubky než u neurotypického člověka). Typickým příkladem může být oční kontakt, kdy počítáte, jak dlouho oční kontakt držet nebo se koukáte na špičku nosu nebo mezi oči. Dalším příkladem může být memorovaný seznam přísloví, jejich význam a kdy je použít či seznam vhodných tzv. "Small talk" konverzací. Kamufláž pramení především z potřeby "zapadnout" tedy být přijat skupinou. Výzkumy z posledních let poukazují na viditelný rozdíl mezi pohlavími (mužem a ženou). Kdy ženy skrývají odlišné projevy daleko více než muži, a to především v aktivní interakci s druhými. To může vést k horšímu mentálnímu zdraví a pozdější diagnostice. Pojďme se podívat na jednotlivé strategie.

Maskování se projevuje zastíráním a potlačováním přirozených rysů neurodiverzity. Příkladem může být potlačení doplňujících otázek k zadanému úkolu, i přesto, že netušíte, co se doopravdy po vás chce.

Kompenzace je soubor uměle vytvořených strategií ("návodů"), jak překonat různé sociální překážky nebo jiné deficity. Pokud vám dělá problém time managment, tak máte nepřekonatelnou sérii budíků, upozornění a poznámek. I přesto chodíte na důležité schůzky o dvě hodiny dříve.

Asimilace je vědomá snaha a konání splynout s okolím či s vybranou skupinou. Nošení oblečení, které je vám nepohodlné do bodu, že byste ho radši podpálili, ale vaši vrstevníci ho nosí.

Všechny tři strategie se v reálném životě překrývají a vzájemně doplňují. Mohou se dostat do bodu, kdy člověk sám už ani neutuší, že je doopravdy používá. Jinými slovy se to stane identitou daného člověka. Když se tato lety tvořená falešná identita rozpadne, si řekneme v jiném článku.

A jak to souvisí se světem brathwork? Pojďme se nejdřív podívat na pohled nueordivergetního účastníka skupinového workshopu (je nutné si pamatovat, že neurodiverzita je spektrum a každý jedinec má unikátní prožívání).
Přihlásíte se na odpolední breathwork workshop. Pro jistotu jste přijeli na místo o hodinu dříve, kterou prosedíte v autě. I když už začali účastníci přicházet, ještě chvilku čekáte, protože nikdo nemá přece rád ty, kteří jsou všude první. Dostanete se ke dveřím do studia a začnete si pokládat otázku, proč se tam stojí fronta. Po chvíli zjistíte, že důvodem je objetí s facilitátorem. Je to dobré, máte před sebou dva lidi. To vám dá čas se mentálně připravit na akt narušení intimní zóny cizí osobou a zároveň odkouknete v rychlosti délku a styl objetí. První nástrahu jste zvládli a již mapujete prostor. Všichni se mezi sebou baví a vy si pokládáte další otázku: "A to se všichni jako znají?" V ten moment začnete systémově pozorovat vzorce chování. Po chvíli byste si celkem dobře tipli, kdo se zná a kdo ne. Zároveň pociťujete vlastní sociální deficit, neboť začnete procházet scénáře konverzací v paměti. Ze zamyšlení vás vytrhne osoba, která se až moc přímo blíží k vám, tak takticky zmizíte (rychlostí blesku samozřejmě) na záchod. Tam zjistíte tři věci: 1) máte všechny věci stále na sobě a netušíte, kam si je odložit, 2) záchod se všemi těmi věcmi je opravdu malý a za 3) jak naprosto blaženě vám je, protože je tam ticho. Následujících 10 minut sedíte na záchodě a uvažujete nad svým rozhodnutím se účastnit sociální akce.
Ačkoli jsme se v příběhu nedostali ani k dýchání jako takovému, tak již můžete vidět uplatněné všechny tři kamuflážní strategie. Co to pro mě jako facilitátora znamená? Například to, že akce tohoto typu může být pro neurodivergetního účastníka vyčerpávající, v mnohých ohledech nepřirozená a stresující. Může se stát, že aktivační technika jako je CCB (Conscious Connected Breathwork) naruší onu "masku". Například změní se oční kontakt, účastník náhle odejde nebo naopak zůstane sedět, i když už ostatní postupně odcházejí. Pokud se vám něco takového stane, osobně bych vám doporučila nedělat závěr o stavu účastníka, nebojte se zeptat a dát prostor a čas, především pokud vás o to požádá. Chtěla byh vás pozvat se zamyslet, jak vy byste udělali o něco inkluzivnější prostor.

V dalším článku se podíváme na kamufláž z pohledu neurodivergentního facilitátora.

Zdroje:

Cook, J., Crane, L., Hull, L., Bourne, L., & Mandy, W. (2021). Self-reported camouflaging behaviours used by autistic adults during everyday social interactions. Autism, 26(2), 406-421. https://doi.org/10.1177/13623613211026754

Hull, L., Petrides, K. V., Allison, C., Smith, P., Baron-Cohen, S., Lai, M. C., & Mandy, W. (2017). "Putting on My Best Normal": Social Camouflaging in Adults with Autism Spectrum Conditions. Journal of Autism and Developmental Disorders, 47(8), 2519-2534. https://doi.org/10.1007/s10803-017-3166-5

Khudiakova, V., Alexandrovsky, M., Ai, W., & Lai, M. (2024). What We Know and Do Not Know About Camouflaging, Impression Management, and Mental Health and Wellbeing in Autistic People. Autism Research, 18(2), 273-280. https://doi.org/10.1002/aur.3299

Klein, J., Krahn, R., Howe, S., Lewis, J., McMorris, C., & Macoun, S. (2024). A systematic review of social camouflaging in autistic adults and youth: Implications and theory. Development and Psychopathology, 1-15. https://doi.org/10.1017/s0954579424001159

Perry, E., Hull, L., Mandy, W., & Cage, E. (2020). Understanding camouflaging as a response to autism-related stigma: A Social Identity Theory approach. Center for Open Science. https://doi.org/10.31234/osf.io/7w2pe

Radulski, E. M. (2022). Conceptualising Autistic Masking, Camouflaging, and Neurotypical Privilege: Towards a Minority Group Model of Neurodiversity. Human Development, 66(2), 113-127. https://doi.org/10.1159/000524122

Bargiela, S., Steward, R., & Mandy, W. (2016). The experiences of late-diagnosed women with autism spectrum conditions: An investigation of the female autism phenotype. Journal of Autism and Developmental Disorders, 46(10), 3281–3294. https://doi.org/10.1007/s10803-016-2872-8.

Begeer, S., Mandell, D., Wijnker-Holmes, B., Venderbosch, S., Rem, D., Stekelenburg, F., & Koot, H. M. (2013). Sex differences in the timing of identification among children and adults with autism spectrum disorders. Journal of Autism and Developmental Disorders, 43, 1151–1156.

Cage, E., Di Monaco, J., & Newell, V. (2017). Experiences of autism acceptance and mental health in autistic adults. Journal of Autism and Developmental Disorders, 48, 473–484.

Radulski, B. (2023, March 31). What are "masking" and "camouflaging" in the context of autism and ADHD? The Conversation. https://theconversation.com/what-are-masking-and-camouflaging-in-the-context-of-autism-and-adhd-193446

van der Putten, W. J., van Hooff, J. C., Begeer, S., & Geurts, H. M. (2024). Is camouflaging unique for autism? A comparison of camouflaging between adults with autism and ADHD. Autism Research, 17(4), 785–794. https://doi.org/10.1002/aur.3099

Webb, M. (2022, April 20). What is ADHD masking? Verywell Mind. https://www.verywellmind.com/what-is-adhd-masking-5200863

The Empirical Data on ADHD vs. Autistic Camouflaging: van der Putten, W. J., et al. (2024). Is camouflaging unique for autism? A comparison of camouflaging between adults with autism and ADHD. Autism Research.

Kartar, A. A., Horinouchi, T., Örzsik, B., et al. (2025). Neurobiological substrates of altered states of consciousness induced by high ventilation breathwork accompanied by music. PLOS ONE, 20(8), e0329411. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0329411